TEPLOTA
Většinu šneků je možné chovat při pokojové teplotě od 18°C do 30°C, většinou v závislosti na zimním nebo letním období. Nejideálnější je však teplota mezi 22°C-26°C v průběhu celého roku. Teploty okolo 18°C a méně mohou zapříčinit víčkování šneků. Až příliš vysoké teploty, 30°C a více, kterým často bohužel v létě nemůžeme zabránit, mohou způsobit úhyn.
Výjimku tvoří snad jen mláďata druhu Achatina achatina, kterým je často potřeba v zimě přitápět. To, že je pokojová teplota pro ně moc nízká, poznáme, pokud se šneci víčkují i po zvýšení vlhkosti substrátu - v takovém případě přitápíme na 24-26°C pomocí topné desky (viz níže). Občas se mohou víčkovat i mláďata Liss. immaculata immaculata - také přitápíme.
Dále je potřeba přitápět některým nově importovaným druhům dle potřeby a situace. Většinou je přitápění potřeba pouze zpočátku a to hlavně kvůli špatnému stavu šneků po importu. Po jejich aklimatizaci a vykrmení není potřeba dále přitápět. Mláďatům od importů vylíhnutým v zajetí také přitápíme, pokud se jim viditelně nedaří (nerostou nebo rostou až příliš pomalu).
Některé druhy naopak snáší pouze nízké teploty, jako např. Cochlitoma varicosa, Platymma tweediei a šneci rodu Chiliborus.
ZDROJ TEPLA
Vhodným zdrojem tepla pro přitápění je topná rohož. Může se připevnit zvenku na stranu boxu (zde lze použít i topný kabel) anebo se může dát přímo pod něj - nesmí ale zakrývat více jak 1/3 dna boxu, aby nedošlo k přehřátí plžů (v boxu musí být teplotní gradient).
Pro vytápění na konkrétní teplotu budeme potřebovat také termostat a teploměr s čidlem. Jakmile bude box vytopen na požadovanou teplotu, termostat přepne a topná deska nebude dále vydávat teplo - díky tomu také snížíme pravděpodobnost přehřátí topné desky (což by se v případě jejího použití jen z 1/3 i tak nemělo stát).
Topnou desku není vhodné dávat pod skleněné ubikace (existují případy prasknutí dna vlivem tepla).
Nevhodným zdrojem tepla je:
- přímé slunce - nikdy ubikaci nepokládáme na parapet ani jinam na přímé slunce - hrozí přehřátí plžů
- žárovka (šneci nepotřebují ani UVA/UVB záření)
- radiátor
- topný kámen - moc vysušuje své okolí a může být ve vlhkém prostředí nebezpečný
VLIV TEPLOTY NA ROZMNOŽOVÁNÍ
Šneci se nejvíce rozmnožují během teplých měsíců. Některé druhy se během studenějších zimních měsíců víčkují (reagují na chladnější podmínky v místnosti, kde jsou chováni), často to bývají dospělé A. achatiny anebo šneci z importu, kteří jsou na pokles teploty citlivější. Zavíčkovat se ale může jakýkoli druh a toto přirozené chování není na škodu. Šneci přečkají "méně příznivé" měsíce a odpočinou si. Jakmile se teplota znovu zvýší s příchodem teplých měsíců a dojde k odvíčkování, nastupuje období vhodné pro rozmnožování. Nicméně zimní spánek šneků nám úspěšný odchov bohužel i tak nezajistí a jsou i druhy, které snáší vejce bez předešlého zavíčkování i během zimy. V mém chovu je tomu tak např. u Arch. marginata suturalis silver body, Arch. rhodostoma albino body, Arch. marginata icterica.
Je možné, že pokles teploty a zimní odpočinek je klíčový pro reprodukci druhů, které je obtížné rozmnožit, např. A. schweinfurthii, A. weynsi, A. tincta. V zimě 2019 jsem měla dva jedince A. schweinfurthii zavíčkované, byli na chodbě v nižší teplotě. Po odvíčkování jedli, časem byl jejich box přemístěn na vyšší polici stejného regálu blíže k střešnímu oknu, od kterého v zimě táhne (paradoxně jsem tuto zimu měla snůšky hlavně na této polici u okna). V dubnu 2020 byla objevena snůška o 101 vejcích. V průběhu roku 2019 mi tito šneci občas snesli 2-3 vejce, ale neoplozená. Na pohled byla světlejší/bělejší a také byla křehká, skořápka se lehce poškodila. Vejce v oplozené snůšce jsou krásná, lesklá, pevná a jsou zbarvena do žluta.
VLHKOST
Různé druhy vyžadují různou míru vlhkosti. Obecně nižší vlhkost vyžadují Lissachatiny. Vyšší vlhkost Archachatiny, Achatiny a také Limicolarie, které mohou být citlivé na náhlou změnu vlhkosti (změna z vlhka na sušší prostředí po výměně substrátu).
Pro Zachrysia guanensis nesmí být vlhkost až moc vysoká, jinak se může vyskytnout problém s růstem ulity.
Vlhkost v boxu upravíme pomocí rozstřikovače s vodou, rosíme nejlépe každý večer nebo v době krmení (pokud substrát není už dostatečně mokrý a další rosení by vedlo k jeho přemokření). Používáme nejlépe odstátou vodu.
Vlhkost v boxu nám mohou pomoci udržet rostliny, které také přispějí k vytvoření lepšího klima.
V úvahu musíme brát i velikost a umístění větracích děr, které zpočátku do boxu uděláme. Pokud budou moc velké a nebude jich málo, bude se substrát až moc rychle vysušovat. V takovém případě můžeme nějaké z děr zalepit tavnou pistolí (u terárií můžeme zakrýt část větracích mřížek). Pokud budou otvory menší, mohou nám pomoci udržovat vyšší vlhkost, ale také může rychleji docházet k přemokření.
Pokud uděláme větrací otvory ve víku boxu, bude se také rychleji vysušovat, než když budou otvory pouze v jeho stěnách. Pokud děláme otvory ve stěnách, je důležité, aby nebyly umístěné naproti sobě (průvan), ale na protilehlých stranách - na jedné dole nad substrátem a na druhé nahoře pod okrajem víka. Tímto rozmístěním zajistíme přirozené proudění vzduchu a jelikož nebudou otvory ve víku, bude docházet k větší kondenzaci vlhkosti, která se bude vracet (odkapávat) zpět do substrátu.
TLAK
Tlak vzduchu jen tak neovlivníme, je ale dobré vědět o jeho působení na šneky. Bohužel se stává, že během výkyvu tlaku doprovázející změnu počasí, může dojít k náhlému úhynu slabších jedinců (i když se jinak zdají být zcela v pořádku).